Projekt TS Ostrava i TVP Wrocław
Projekt współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego. Przekraczamy granice.

Projekt TS Ostrava a TVP Wroclaw
Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Překračujeme hranice.

Králický Sněžík - romantika na pomezí Čech, Moravy a Polska

Ta hora je vysoká 1424 metrů nad mořem, leží na hranici a má dvě jména. Pro Čechy je to Králický Sněžník, pro Poláky Sněžník Kladský. A neleží jen na česko-polské hranici, ale vlastně na trojmezí, protože v oblasti Sněžníku se potkávají hranice Čech, Moravy a Polska. Králický Sněžník není jen jednou jedinou horou někde mezi Jeseníky a Orlickými horami. Je to celé romantické pohoří, v jedné mapě z polské edice označené jako Masiw Snieźnika.

Východní i jižní část takzvané Kladské kotliny v Polsku, nad kterou se tyčí Králický Sněžník, není tak bohatá na moderní centra jako západ tohoto regionu. Přitom právě tento kraj byl kdysi označen jako „Herrgottwinkel“, čili Zákoutí Pánaboha.

Po válce nebyla tato oblast nikdy zvlášť hustě osídlená. Nedostatek práce a těžké životní podmínky způsobily, že se celé vesnice vylidnily. Našli se ale i tací, kteří se rozhodli vydat opačným směrem.

„Narodil jsem se ve Wroclawi, prožil tam dvacet let a pak se přestěhoval. Zdá se mi, že je tady zvláštní prostor pro lidi citlivé, pro lidi, kteří chtějí od života něco jiného, než se prostě jen honit za penězi,“ říká Krzysztof Witkowski z polského městečka Mezihoří. „Tohle místo má své kouzlo, znám ho od dětství. Když mi bylo asi sedm let, byl jsem tu s rodiči na prázdninách a dobře si to pamatuji.“

Z masívu Králického Sněžníku vytéká řeka Morava. Navzdory svému jménu pramení Morava v Čechách. Horní tok řeky tvoří historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Hranice vede po řece až k jeskyni Tvarožné díry, kde řeku opouští a pokračuje pod Vlaštovčí kameny a dále k vrcholu Králického Sněžníku. 

Zemské trojmezí mezi Čechami, Moravou a Kladskem neleží přímo na vrcholu, ale asi dvě stě metrů jihozápadně od něj a je označeno větším hraničním kamenem. Při územní a správní reformě v roce 1960 byla hranice Čech a Moravy posunuta východním směrem na hřeben Sušiny a Podbělky. Od tohoto roku leží vrchol Králického Sněžníku i s pramenem řeky Moravy na území Čech.

Krajina na české straně Králického Sněžníku je pro turisty zajímavá v každém ročním období. Značené stezky pro pěší i cyklisty vedou mezi vesnicemi po loukách a pastvinách, někde stoupají do kopců v zalesněném pohoří. Původní půvab a kouzlo vracejí sudetským vesnicím často chalupáři z měst, kteří opravili zchátralá vesnická stavení. 

Také tady však trvalo více než patnáct let, než se po pádu totalitního systému v České republice i Polsku pro turisty i místní obyvatele hranice úplně otevřela. Dobrovolný člen Horské služby a bývalý starosta Starého města pod Sněžníkem Petr Turman vzpomíná na absurdní situace, které otevření hranice předcházely. „Připravili jsme setkání českých a polských školáků přímo na hranici. Zatímco si děti povídaly přes hraniční závoru, chodil mezi nimi polský voják se samopalem,“ vypráví Petr Turman.