Projekt TS Ostrava i TVP Wrocław
Projekt współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego. Przekraczamy granice.

Projekt TS Ostrava a TVP Wroclaw
Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Překračujeme hranice.

Frýdlantsko - magický výběžek, který ožívá i díky divadelníkům

Městečko Wolimierz znají v celém Polsku, na české straně Frýdlanstkého výběžku však jenom několik zasvěcených. Desítky let opuštěné nádraží osídlila v 90. letech skupina avantgardních umělců z Wroclawi a zchátralou stanici proměnila v centrum alternativní kultury. Vlaky už tudy zřejmě nikdy jezdit nebudou a železniční trať Polsko s Českem nespojí. Přesto starý železniční násep na pomezí ožívá. Dobrovolníci z obou stran hranice tu budují stezku pro pěší, cyklisty i běžkaře. Z polské Wolimierze do Jindřichovic pod Smrkem v Česku.

V Černousích na špici Frýdlantského výběžku hospodaří farmář Vladislav Ondřejík. Rodinný statek z první poloviny 13. století na dnešní česko-polské hranici sebrali komunisté jeho pradědovi a od té doby chátral. Původně měl být houslista Ondřejík koncertním mistrem, nakonec však zvítězila touha zvednout z trosek majetek předků.

S maminkou rozenou Hlaváčovou přišel do pohraničí v 90. letech a spolu tady obnovují statek jménem Hlaváčův dvůr, komunisty odsouzený k zániku. Hospodářství a housle však Vladislavu Ondřejíkovi nestačí. V podzemí statku odkrývá chodby staré stovky let a v lesích kolem Hlaváčova dvora obnovuje síť potrubí z dubových klád, kterou kdysi hospodáři rozváděli vodu z lesních studní.

„Do roku 1989 jsem vůbec nevěděl, že naší rodině patřil statek,“ vzpomíná Vladislav Ondřejík. „Praděda byl za komunistů zavřený a tak se u nás doma o té době raději vůbec nemluvilo. Opravit rodinní hospodářství byla veliká výzva a tak jsem dal statku přednost před houslemi.“

Frýdlantský výběžek patří k nejodlehlejším koutům českého pohraničí a stále se nechce věřit, že to býval kdysi bohatý a hustě osídlený kraj. Platí to rovněž o polské straně hranice, kde dodnes chátrají desítky historických památek, které neměly to štěstí, jako Hlaváčův dvůr.

Výjimkou je romantický hrad Čocha nedaleko pohraničního města Lešná. Ve třináctém století vystavěl Čochu český král Václav II a hrad je tedy přibližně stejně starý, jako statek v Černousích. Přestože jde o památku v Polsku velmi známou, jen málokdo ví, že měla slavné nájemníky, kteří sem po bolševické revoluci prchli z Ruska.

„K hradu Czocha se vážou události z doby po 2. světové válce, kdy odtud byly odvezeny vzácné šperky a poklady. Dokumenty, které se mi o tom podařilo shromáždit, dokládají, že poklady pocházely z majetku ruské dynastie Romanovců,“ vypráví historik Janusz Skowroński. „Car Mikolaj druhý i carevna, jak známo zahynuli, ale část carské rodiny se zachránila a dostala se na západ do Německa a do Francie. A někteří příslušníci carské rodiny žili tady. Pravděpodobně platili za to, že tady mohli žít a používali k tomu ty šperky.“